[Zdroj] |
Obléhání Gothy bylo jednou z největších bitev Velké skřetí války. Pro skřety bylo podmanění zdejší pevnosti velmi důležité, protože Gotha byla velitelstvím paladinů v zemi. Skřetům se však pevnost nepodařilo obsadit, a proto se spokojili s tím, že vyvolali démona, který proměnil posádku ve městě v nemrtvé. Gotha se tak stala jedinou myrtanskou osadou, za jejíž hradby skřetí noha nevstoupila. Nakonec byla pevnost osvobozena bezejmenným hrdinou a Gornem.
Předcházející události[]
Před postupem na Gothu se skřeti již stačili zmocnit Nordmaru a většiny území Myrtany od západu ke středozemí. Těsně před Gothou zřejmě skřeti, zdolali hradby Montery. Dobytí Gothy bylo pro skřety velmi důležité, protože se jednalo o velitelství paladinů v zemi. Myrtanu by pád Gothy nejen morálně ponížil, ale také by se tak otevřela cesta k útoku na Faring a hlavní město Vengard. Je možné, že armádě, obléhající Gothu původně velel samotný nejvyšší velitel skřetích vojsk Kan. Skřetí armáda byla také podporována šamany.
Průběh bitvy[]
Začátek obležení[]
Zpočátku se bitva o Gothu vyvíjela ve prospěch paladinů. Skřeti použili vše co měli k dispozici a přesto nebyli schopni se pevnosti zmocnit. Jak sami říkali paladinové se ve své pevnosti zavrtali jako červi. Zdá se, že úspěchy během obléhání vedli k tomu, že paladinové začali věřit ve své vítězství, možná věřili, že právě zde bude skřetí invaze zastavena. Paladinové se pak stali pyšnými a arogantními.[1]
Prokletí Gothy[]
Skřeti byli svými neúspěchy roztrpčeni. Mohli sice táhnout dále do Myrtany, avšak věděli, že nechat si Gothu s paladiny v zádech by bylo velmi nebezpečné. Nakonec se proto rozhodli k radikálnímu řešení, a to i navzdory tomu, že bylo jasné, že se již pevnosti nikdy nezmocní. Skřeti se totiž rozhodli s pomocí svých šamanů vyvolat Démona, přímo s Beliarovy říše. Démon Gothu vyplenil a proměnil její posádku v nemrtvé, to byla hrozivá rána pro Myrtanu. Démon však nebyl pod ničí kontrolu a tak nekromant Xardas skřetům nakázal, aby zanechali pod Gothou posádku, která by z dáli dohlížela na to, aby démon neopustil pevnost. Tímto úkolem byl pověřen skřetí velitel Potros.[2]
Porážka démona a osvobození pevnosti[]
Po nějakém čase se do pevnosti odvážili vstoupit rebelové, vedení Gornem. Ty sem vyslal paladin Roland, který se kdysi účastnil obrany hradu a nakonec si zřejmě spasil život útěkem. Rebelové chtěli na hradě získat teleportační kámen do Vengardu, aby se mohli spojit s králem. Jejich bezpečnost měl zajistit posvátný prsten života, artefakt Prastarých. Artefakt se však ukázal být neúčinným. Rebelové brzy rozšířili posádku nemrtvých, a Gorn, kterému se podařilo uprchnout, byl zajat skřety pod Gothou. Nakonec Gorna osvobodil bezejmenný hrdina. Společnými silami démona skolili a prokletí Gothy bylo konečně zlomeno. Poté byli poraženi i skřeti pod Gothou a ta byla opět rebely vystavěna. Jejím vládcem se stal právě Gorn.
Důsledky[]
Pád Gothy byl velkou morální ranou pro lid Myrtany. V konečném důsledku se ukázalo, že moc Myrtany a jejích paladinů je zlomena a ti již nejsou schopni vzdorovat dalšímu nátlaku skřetů. Ukázalo se také, že se skřeti, v touze po vítězství, neštítí využít těch nejodpornějších prostředků. Následné osvobození Gothy však ukázalo, že starý bojovný duch Myrtany ještě není zlomen a že stále ještě existuje naděje na vítězství lidí.