Gothic Wiki
Register
Advertisement
Gotha
235
1117
237
Znak hradu na teleportu Mapka hradu
Status: Hrad
Země
 - Poloha
Myrtanské království
 - Středozemní oblast
Vláda hradu
 - Správce města
 - Centrum

 Gorn (Poslední známý)
 -Palác
Počet čtvrtí Tři
Informace o obyvatelstvu
 - Počet obyvatel
 - Náboženství

cca. 40 (Před válkou)
cca. 30 (G3- po osvobození)
cca. 50 (G3:FG)
 - Innosův kult

Gotha bývala hrdým velitelstvím paladinů v Myrtaně. Za Velké skřetí války pevnost neúspěšně obléhali skřeti. Ti ve hněvu nad tím, že se nemohou pevnosti zmocnit, přivolali mocného démona. Démon posádku pevnosti proměnil v nemrtvé. I přes tuto hrozivou skutečnost se tak Gotha může pyšnit tím, že se stala jedinou osadou Myrtany, kam nikdy nevkročila skřetí noha. Nakonec byl démon zabit bezejmenným a Gornem. Gotha tak konečně byla zbavena svého prokletí. Gorn se poté podílel na rekonstrukci pevnosti a stal se jejím pánem. Pevnost sehrála důležitou roli v občanské válce v Myrtaně.

Popis hradu[]

Pevnost Gothu je možné rozdělit na tři části, zde si je popíšeme.

Podhradí[]

1118

Podhradí

Podhradí Gothy bylo původně neopevněné, později za vlády Gorna bylo podhradí zabezpečeno jednoduchou hradbou. Podhradí se skládalo s celkem šesti domů a sídlilo zde většinou civilní obyvatelstvo, jako kováři, obchodníci a ženy válečníků. Ve zdejší části hradu se nacházel hostinec, kovárna a podzemní část hradu.

Vnější část hradu[]

1119

První nádvoří

První část hradu byly oddělena od podhradí mohutnou hradbou, s dvěma vysokými věžemi. Nacházely se zde i další opevnění, které oddělovalo vnitřní část. Na první části hradu se nacházely dvě kovárny a několik menších domků. Tato část sloužila hlavně pro vojenskou posádku a důležitý personál, jako byli kováři, kteří vyzbrojovali armádu.

Vnitřní část hradu[]

1120

Vnitřní část

Poslední a nejmenší část hradu se nacházela za poslední hradbou, jednalo se o správní centrum. Nacházel se zde palác zdejšího vládce a proto bylo velmi složité se sem dostat.

Historie[]

Velitelství paladinů[]

Gotha byla pravděpodobně vystavěna za vlády krále Rhobara II., ten hrad daroval paladinům jako jejich nové velitelství v zemi, poté co bylo původní velitelství, hrad u Sildenu zatopeno.[1]

Prokletí Gothy[]

1122

Gotha v době prokletí

Gotha jako velitelství paladinů, sehrála ve Velké skřetí válce důležitou roli. Zdálo se, že právě zde dojde k zastavení skřetí invaze. když skřeti totiž pevnost oblehli, nebyli schopni ji dobýt. Právě naopak, bitva o pevnost se vyvíjela ve prospěch paladinů.[2] Bezradní skřeti se po neúspěchu rozhodli s pomocí svých šamanů vyvolat strašlivého démona. Ten začal brázdit ulice Gothy a proměnil všechny v nemrtvé. Démon však nebyl pod kontrolou skřetů. Ti museli dohlížet na to, aby neunikl s pevnosti a nezpůsobil chaos v Myrtaně. [3] Gotha se tak mimo Vengard, stala jedinou myrtanskou pevností, která nebyla nikdy dobyta skřety.

1121

Ulicemi Gothy se prochází smrt

Rebelové s Okary a jejich vůdce paladin Roland, se chtěli spojit s králem, s pomocí teleportačního kamene, který byl ukryt v Gothe. Roland proto vyslal výpravu, která měla kámen získat. Družina vedená Gornem však byla poražena nemrtvými a Gorn sám padl do zajetí skřetů. Nakonec byl však Gorn zachráněn bezejmenným a společnými silami porazili démona, prokletí Gothy tak bylo konečně zlomeno. Rebelové s Okary se pak pod vedením Gorna podíleli na znovu výstavbě Gothy.

Za vlády Gorna[]

1123

Vojenské ležení pod Gothou

Když bezejmenný zbavil svět vlivu bohů, stal se Gorn vládcem Gothy. Některými byl zvaný vévodou z Gothy. Gorn vládl nad Gothou železnou rukou a ke svému panství připojil i nedaleký Faring, kdysi sídlo nejvyššího skřetího vládce Kana. Gorn se brzy dostal do sporu se zbývajícími skřety na jihu, kteří se sjednotili pod nadvládou Thoruse. Středozemí Myrtany se tak brzy proměnilo ve válečné pásmo. Do Gothy byli rekrutováni dobrovolníci, avšak byly pořádány i násilné odvody. Přímo pod Gothou bylo položeno vojenské ležení. Nakonec byli skřeti poraženi a Myrtana sjednocena pod vládou bezejmenného, který se stal králem Rhobarem III. Gorn pak svého krále doprovázel na jeho taženích. Je možné, že se Gotha znovu stala velitelstvím paladinů.

Ekonomika[]

Gotha byla pevností, která byla určena veskrze pro vojenské záležitosti. Obchodu se zde moc nedařilo a to i přesto, že Gotha ležela přímo u nejvýznamnější obchodní stezky v Myrtaně. Nevýhodou Gothy totiž bylo to, že ležela přímo mezi obchodními centry Montera a Faring a veškerý obchod byl odveden právě tam.

Obyvatelstvo[]

Před válkou tvořili obyvatelstvo Gothy hlavně paladinové a ostatní vojáci. Za Gornovi vlády se obyvatelstvo skládalo opět hlavně z vojáků, nechyběli zde ani žoldáci najatí v Nordmaru. Krom vojáků na hradě sídlil i nezbytný podpůrný personál, hlavně kováři. Válečníci zde měli také své manželky.

Přírodní podmínky[]

1124

Údolí pod Gothou

Gotha je položena na úpatí velké hory, která se nad ní vypíná. Proto nebylo nutné opevnění ze všech stran. Pod Gothou se rozkládá malé údolí, které se pak na obou svých koncích sužuje v průsmyky. Vede tudy důležitá obchodní stezka z Varantu do Nordmaru. Podnebí je zde tak jako na většině území Myrtany mírné.

Reference[]

  1. Gothic 3, rozhovor s Hatlodem
  2. Gothic 3, rozhovor s Rolandem
  3. Gothic 3, rozhovor s Potrosem
Advertisement