Žoldáci jsou bojovníci za peníze, mohou to být jak ochránci, tak nájemní zabijáci.
- Známí vůdci žoldáků: Lee, Thorus, Samuel, Bufford, Marik, Okyl
- Známé základny a velitelství: Nový tábor, Svobodný důl, Onarova farma, všechna města v Myrtaně obsazená skřety, vyjma Ardey.
Cech[]
Žoldáci jsou nejpočetnější v Myrtaně a na Khorinisu, jinde bychom je skoro nenašli. Jsou to bojovníci za peníze (žold) - odtud žoldáci. Jinak se jim říká také žoldnéři. Bývají to výborní bojovníci se skvělým vybavením a mohou si je dovolit jen opravdu bohatí. Žoldáci byli v Kolonii, na Onarově farmě a po celé Myrtaně (skřetí žoldáci).
Žoldáci mágů Vody[]
Tito muži byli trestanci uvěznění Rhobarem II. v magické bariéře, aby zde kutali rudu. Bariérou se nedalo prostoupit a tak nebylo úniku, neměli tedy žádnou motivaci pracovat a vzbouřili se. Pak nastal rozpor mezi mágy Vody a mágy Ohně a dvě církve se rozdělily. Vodní mágové se vydali spolu s bývalým královým generálem Leem, založit Nový tábor, kde posléze Saturas, hlava mágů, s Leem uzavřel smlouvu. Ta měla jeho a mnoho dalších mužů zavazovat k tomu, že budou mágy chránit, vykonávat pro ně speciální úkoly a bojovat za ně. Odměnou mělo být vysvobození z bariéry - mágové měli plán nahromadit dostatečné množství magické rudy a vyhodit ho do povětří, což by strhlo magický proces a bariéru zničilo, a také část natěžené rudy a jídlo. Tak vznikl také cech rudařů, kteří rudu kutali. Tak se z oněch mužů stali žoldnéři a z velké části osídlili tábor. Zabrali si z pohledu příchozího pravou část Velké jeskyně. Levou pak měli bandité, vedení Laresem, kteří později dělali žoldákům velké problémy, například Shrike, který bez váhání porušil dohodu a osídlil pravou část jeskyně. Žoldáci také obydleli Svobodný důl, kde se těžila ruda a chránili ho před zvěří a nepřáteli. Celých deset let pak plnili své povinnosti. Významnější funkce zastávali Orik a Torlof, Leeho rádci, Gorn, často vysílaný na všelijaké úkoly a Okyl, správce Svobodného dolu. Jeden z nich, Kharim, se také vydal do Starého tábora bojovat v aréně za slávu svého cechu. Později ale žoldáci prošli strašlivou porážkou, která je vhodila do víru války se Starým táborem. Gomez, vůdce rudobaronů, totiž přišel o Starý důl a v zájmu udržení si pozice musel někde získat rudu, přičemž jediným zbylým dolem v Kolonii byl právě důl Svobodný. Poslal 24 svých stráží v čele s Jackalem, aby se jej zmocnili. Ti objevili dosud nepoznaný průsmyk k dolu a nic netušící žoldáky v něm i v Kotlině, kde ležel, pozabíjeli. Lee byl absolutně rozhořčen. Rozhodl se vetřelce rozdrtit a využil svých strategických schopností. Nakonec mu došlo, že stráže budou čekat otevřený útok, na který byli připraveni. Proto vyslal bezejmenného, který se mezitím ukázal, a Gorna, aby stráže postupně po jednom pozabíjeli. To se vydařilo a Starý tábor tak přestal odvádět rudu králi. Později se ukázal být plán mágů Vody, na který tolik spoléhali mylný. Naštěstí ale hrdina bariéru strhl s pomocí nekromanta Xardase.
Onarovi žoldáci[]
Většina žoldáků z bariéry se po jejím pádu odebrala na statek velkostatkáře Onara, kde vytušili skvělou příležitost pokračovat ve svém řemeslu - jeho farmy se totiž zrovna vzbouřily proti králi a vyhlásily samostatnost. A Onar je skutečně přijal, dokonce jim platil velký žold. Zde se ke skupině přidal také spolek lovců skřetů z Nordmaru vedený Sylviem. Vůdcovství se opět chopil Lee a ačkoliv se to ani Onarovi ani ostatním původním obyvatelům farmy nelíbilo, žoldáci se stali hlavním symbolem statku. Jenže postupem času se jich většina začala bezděčně poflakovat. To byl ale z části jejich cíl - nechat město vyhladovět pro nedostatek surovin z farmy. Většině také šlo o to, dostat se na pevninu, obzvláště pak Leeovi, který se chtěl pomstít králi za vhození do bariéry a to smrtí. Jenže toto nicnedělání brzy začalo vyvádět z míry Sylviovy muže, kteří byli ze své domoviny zvyklí na neustálý boj. Ti se začali pomalu, ale jistě bouřit a Sylvio byl dokonce schopen hnát situaci na ostří nože a pokusit se Leeho zabít. Nakonec se však vše vyřešilo, když přišla zpráva o dracích v Kolonii a Sylvio s většinou svých mužů založil cech drakobijců a odešel z farmy. Také nastala nepříjemná situace, když jednou měšťané Khorinisu neprávem obvinili žoldáckého kováře Benneta z vraždy paladina Lothara. Nakonec byla většina žoldáků až na Leeho, Wolfa, Gorna, možná Torlofa a ještě několik šťastlivců pobita skřety, kteří obsadili ostrov.
Skřetí žoldáci[]
Nejpočetnější skupinou žoldnéřů byli skřetí nájemníci. Jsou to zrádci svého myrtanského lidu, kteří se zaprodali skřetům aby je nepobili a dostávali plat. Osídlili téměř všechna města a v některých jich bylo dokonce více než skřetů. Většina jich ale byla zabita rebely.
Vybavení a zvyky[]
Žoldáci jsou často daleko silnější, než roky cvičení paladinové. Jsou to ostřílení válečníci, často veteráni, kteří hledají příležitost vydělat si peníze. Ti v Kolonii nosili téměř vždy těžkou zbroj s prsním pancířem a náholenními pláty. Byla kožená a modrého zbarvení, u krku zahříval huňatý kožich. Onarovi žoldáci měli velmi podobnou zbroj, jen byla pestřeji zdobená. Také ale často používali zbroj bývalých banditů. A žoldáci skřetí používali bývalé zbroje myrtanských vojsk upravené pro své potřeby - byly jich tři druhy;lehká, středně těžká a těžká. Samozřejmě každý žoldák bojoval jinou zbraní svému srdci nejbližší, nejčastěji to ale byly obouruční meče, jednoručmí meče, palcáty, zvané drtič kamene a velké sekery. Těmi se honosili například Torlof, Gorn, Lee nebo Marik.
Co se týče žoldnéřských zvyků a tradic, panovala tvrdá atmosféra. Noví muži museli prokázat svou sílu a oddanost. Zvykem bylo například získat souhlas většiny vlivných žoldáků, v Kolonii zaujmout něčím opravdu velkolepým. Skřetí nájemníci už přijímali muže lehkovážněji. Žoldáci jsou v boji bratři a přesto že mohou být považováni za barbary, často jsou inteligentní a mají smysl pro strategii nebo jiné věci (například Lee je nejslavnějším generálem světa, Torlof zase výborným mořeplavcem).